Omlouvám se za neaktivitu, ale nemám čas, náladu ani nápady na články. Vinu nese hlavně škola (slohovky, testy a podobně, však to znáte...) , příliš starostí a depresí. Týden přežívám díky naději, že to vše bude jednou pryč a budu mít krásné dva dny volna bez vysedávání ve třídě plné netolerantních dementů...
A jelikož nemám nápady, rozhodla jsem se přidat článek s fotografiemi.
Jako ozvěna podzimu, který už odchází...jako připomínka toho, že vše bude jednou pryč...že čas utíká dál...a jednou musí přijít konec...




